Řekni něco hezkého… ze sebe
Slzy a krev…
je to dostatečně hezké?
Slzy a krev
rodí se z plev
patří i dech
hluboký, smířený
na oknech
bolest je bezedná
je dokonáno…
slzami, nožem a krví.
Na břehu jásají živí
v peřejích bezvládní mrtví
ďáblům a andělům rozprodáno
Těla a duše
letí jak z kuše
míří si dolů
míří si nahoru
nad vějičky stvolů
pod víka z mramoru
Není už proč
nadechnout se
okna, co zprůhledněla
ke spánku rozbila se
vidím tvou rosu
na okamžik slávy
celý se třesu
(Mám jednu ruku dlou-hou)
rodí se z plev
Ukápne, vsákne seK slzám a krvi
navždy se rozplyne…
jenom ta bolest – Ta
po nich zůstane
patří i dech
hluboký, smířený
na oknech
Někdy i dech natrvaloOkna jsou průhledná
zastaví se
to potom, když osud již
sám sebe neunese
bolest je bezedná
je dokonáno…
slzami, nožem a krví.
Na břehu jásají živí
v peřejích bezvládní mrtví
ďáblům a andělům rozprodáno
Těla a duše
letí jak z kuše
míří si dolů
míří si nahoru
nad vějičky stvolů
pod víka z mramoru
Není už proč
nadechnout se
okna, co zprůhledněla
ke spánku rozbila se
Podej mi ruku
ať můžeme jít
každý svou cestou
temnou a světlou
Vprostřed všeho,Přes jejich hlavy
budou stát Oni,
milí i bezohlední
vidím tvou rosu
na okamžik slávy
celý se třesu
(Mám jednu ruku dlou-hou)