Češi samostatný Tibet nechtějí…

Tohle téma je obrovská kláda. Jsem přesvědčen, že je správné sdělit omluvu lidem tibetského národa, oni jsou v té hře nevinně, podobně jako obyvatelé Krymu.

Protože jsem se před několika lety v názorových přestřelkách ohledně Tibetu angažoval, zkoumal jsem důkladně a do hloubky dosažitelné zdroje a ať již je můj názor jakýkoliv, mám čisté svědomí, nevzal jsem to na lehkou váhu. Tibeťané a obyvatelé Krymu mají něco velmi společného – v Sevastopolu chtěli Američané vybudovat vojenskou základnu a v Tibetu díky Dalajlamově snaze hledat podporu v USA operovala CIA. Něco takového Rusko na Krymu ani Čína v Tibetu samozřejmě nepřipustí… a já chápu, že národní bezpečnost a ekonomická stabilita světových velmocí má vyšší prioritu, než pocit náboženské svobody pro 3 miliony obyvatel autonomní oblasti. Je to ode mne smutné konstatování, ale je to tak, od Dalajlamy nebylo rozumné žádat o pomoc nevyzpytatelného vojenského agresora, nevím přesně na koho (když ne na svůj národ) při tom Dalajlama myslel.

Pevně věřím, že liberalizovaná Čína bude pro Tibet díky jeho geografické poloze lepším partnerem, než američtí herci a evropští pravdoláskaři. Tímto se omlouvám lidem Tibetu za odepření podpory jejich svrchovanosti a doporučuji jejich duchovnímu vůdci, aby se chytnul za nos.

(a dále z diskuzí…)

  • Právěže v minulosti jsem málokde dohledal z oficiálních zdrojů (snad jen Britské listy, ale v těch se psalo vždy radikálně přes čáru), že Tibeťané mají dost krvavou minulost, kdy se řezali o mocenský vliv sami mezi sebou, o nějaké FOREVER mírumilovnosti z jejich strany nemůže být řeč. Mají silnou náboženskou komunitu, ale to Číňané taky, je to prostě něšťastné, když dva radikální protihráči sdílejí společný životní prostor. Je dobré vědět, že Čína nikdy nevedla dobyvačné války za svými hranicemi, pokud vím, vždy se jen bránila cizí agresi (Mongolové, Čingischán) a taky o tom leccos vypovídá stavba Čínské zdi.
  • Já bych možná srovnal anektace cizích území s „otcem a jeho krásnou dcerou“ – i když je dcera dospělá a schopná navazovat vlastní vztahy, podrážděný otec se jen tak nesmíří s anektací jejího klína cizím dobyvatelem. Rusko a Krym, Čína a Tibet, jsou jako ten majetnický otec a jeho krásná dcera.
    A já říkám: Chci vidět toho pyšného OTCE, kterého se vrozená majetnická ješitnost netýká, který je těžce nad věcí a nevyhrazuje si právo kázat o morálce.