Jen tak… na dobrou noc

Moje povídání na dobrou noc pro fiktivní geniální hvězdářku, slečnu Meri Galileo.

Malíři dlouhé chvíle pozorují mlčky své „obrazy“… dřív, než je přenesou na plátno. Malíři toho zcela jistě moc nenamluví. Já jsem špatný malíř.
… nic neříkej, čti :)
Viděla jsi někdy člověka se zlomenou duší? Ne srdcem, duší… je to obrovská, vyhřezlá kost z úst, krvavá, špičatá, béžová… drží člověka propnutého se zvrácenou šíjí, s vyplazeným poraněným jazykem. Vytahuje se horem… i s páteří. Do konce života jako améba, nepostavíš se a nenadmeš hruď.
povídej… prosím
Rád si vytvářím sny, iluze… třebas i teď, o tobě. Činím tak pozvolna, s důležitými věcmi se nemá moc spěchat, měly by se rodit z krásných, čistých pocitů, plují pak po dlouhé časy (po měsíce) v myšlenkách, když pocítíš samotu, opuštěnost – rozpouštíš je po kapkách do své krve, srdce pookřeje, v oku se zaleskne jiskřička.
Sny a iluze jsou nosní kapky, na polici mám malou lahvičku, vždycky jsem ji tam měl. Dvacet kapek na kostku cukru.
(přikývnutí)
Chtěl bych se stát prasetem, zalízt do ohrádky, válet se v bahně a lemtat pomyje z korýtka. Na kolemjdoucí zvedat špičku rypáku a lomcovat ušima v poryvech větru. Jsem pro chov jako stvořený, ovárek a po lokte zasviněná kopýtka.

Až budu koněm, budu ponym. Za mrkev od tvého táty objedu s Meri Galileo obligátní kolečko po náměstí.

Jsem had a svlékám kůži. Jdu spát, tak proč ne nahý.

Recituji básně. Na způsob veřejného pláče.

Zdálo se mi o lidech na koloběžkách… kam se podíváš, jen cesty a prostranství dlážděná sklovitým mramorem. Jezdili po nich lidé na koloběžkách, s kovovými chodidly. Loreta.

Na sněmu řek stalo se nevídané… v podružném rozhovoru tekly křížem jedna přes druhou,
v mnoha patrech. Netušené možnosti pro ryby, chovaly se jako malé děti.

… a vítr sebral atmosféru na výlet do vesmíru. V hloučcích jim mávali lidé, se zadrženým dechem na Zemi.

Všechny ženy se svlékly, otěhotněly a porodily na břehu moře.
Poseidon smyl zbytky krve příbojem, žraloci se vrhali do písku pro placenty.

Dobrou noc, Meri Galileo